Proč je pro „masojedy“ důležité pochopit karnismus

Většina z nás, které/ří odmala jedí maso, si neuvědomuje, že pokaždé, když se dáme do jíd­la, konáme v souladu s neviditelným systémem víry, který vytvaroval naše myšlení, volby, pocity a chování. Nejsme si vědomi toho, že nám bylo vnuknuto, abychom jedli zvířata, ale zároveň nezva­žovali důsledky našich voleb pro nás i ostatní, nebo abychom si uvědomili, že nějakou volbu vůbec činíme. Tento neviditelný systém víry – karnismus – vytvořil iluzi, že když jíme maso, činíme tak svobodně. Karnismus je vystavěn tak, aby lidem s humánními zásadami dovoloval účastnit se nelid­ských praktik, aniž by si uvědomili, co činí a také aby blokoval jejich uvědomění si, že nevědomky konají proti zájmům svým vlastním i zájmům jiných. Pokud jíte maso, potřebujete (a zasloužíte si!) znát pravdu o karnismu proto, abyste mohli udělat opravdu svobodné rozhodnutí, protože bez uvě­domění není svobodné volby.

Jak karnismus ovlivňuje nás a náš svět

Jedení je jednou z našich nejčastějších a nejvýznamnějších aktivit. Volba našeho stravování má přímý a dopad na naše tělo, mysl, ostatní lidi, miliardy zvířat i naši planetu:

  • Konzumace zvířecích produktů je předním důvodem některých z nejzávažnějších nemocí Západního světa dnešních dní, včetně nemocí srdce, cukrovky a rakoviny. Americká dietetická organizace zastává názor, že rostlinná strava je z nutričního plnohodnotná hledis­ka a pravděpodobně také zdravější než strava karnistická.

  • Jídla ze zvířat, která se dostávají na náš stůl, obsahují nebezpečné chemikálie jako arzén, čpavek a rtuť; látky jako například syntetické hormony a antibiotika, která můžou způsobit, že se infekce stanou odolnými vůči lékům; pesticidy; a velké množství výkalů.

  • Devadesátdevět procent masa, vajec a mléčných výrobků, které průměrný/á Američan/ka konzumuje pochází z velkochovů (anglicky „CAFO“ – concentrated animal feeding ope­ration – pozn. překl.), kde jsou tisíce zvířat narvané ve špinavých a nehygienických podmín­kách. Velkochovy jsou jedním z předních důvodů chřipkových pandemií – včetně virového kmene H1N1, ptačí chřipky a nemoci šílených krav a také potenciálně smrtících nemocí, které jsou přenášené v potravinách, jako je například Escherichia coli, salmonela a listérie.

  • Zvířata, jejichž těla jsou využívána k „produkci“ masa, vajec a mléka, žijí a umírají v bídě. Narodí se do obrovských zaneřáděných přecpaných velkochovů; brzy po narození jsou od­dělena od matek, kastrována, jsou jim poškozeny zobáky, odstraněny rohy a jsou označ­kována bez použití anestézie; miliony samic jsou násilně „oplodňovány“ (znásilňovány) ve speciálních stojanech. Zvířata jsou porážena na automatických linkách, jejichž tempo činí nemožným jejich řádné omráčení, takže mnoho z nich je pověšeno, spoutáno a „odkrvováno“, zatímco jsou plně při vědomí a pokud přežijí „odkrvení“, jsou vařena zaživa. Každé jídlo, které je vytvořeno ze zvířat, pochází z někoho, kdo žil a zemřel v agónii.

  • Ačkoliv vědci demonstrovali, že ryby a další mořská stvoření cítí bolest, každý rok miliardy těchto stvoření žijí narvána v přeplněných nádržích umělých líhní, kde se objevuje velké množství parazitů, bakterií, léků a chemikálií ke kontrole nemocí. Poté jsou brutálně poražena, aby je lidé mohli sníst. Mořská zvířata chycená ve „volné přírodě“ také nesmírně trpí. Navíc extenzivní rybaření je zodpovědné za zranění nebo smrt téměř 30 milionů tun nechtěně chycených zvířat (delfínů, ptáků, želv, atd.) ročně a také za to, že 70 procent lokalit s výskytem ryb je buď je buď plně využíváno, nebo už vyčerpáno.

  • Chování hospodářských zvířat je jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k některým z nejnaléhavějších problémů životního prostředí ve dvacátém prvním století, včetně znečiš­ťování vody, odlesňování, eroze, hynutí druhů, destrukce biodiverzity v oceánech, emisí skleníkových plynů, mizení pitné vody a tvorby chemického odpadu. Organizace spojených národů nedávno vydala zprávu, ve které naléhá na celosvětový přechod k veganskému stravování, jako k jednomu z hlavních nástrojů zvládnutí environmentální krize.

  • Pracovní podmínky v živočišném průmyslu a na jatkách v USA jsou tak nebezpečné a urážlivé, že podle Human Rights Watch porušují základní lidská práva.

  • Abychom mohli jíst maso živoucích stvoření, musíme se odpojit, psychologicky i emocio­nálně, od našeho obvyklého prožívání. „Ochromujeme“ své vlastní myšlenky a emoce a tím blokujeme naše uvědomění (myslíme si, že jíme „maso“, zatímco jíme mrtvé zvíře) a empa­tii vůči zvířatům, která se stala našim jídlem – a nutno říci, že uvědomění a empatie jsou naše integrální součásti.

  • Když jíme zvířata, nabouráváme tím svou vlastní integritu. O většině z nás se dá říct, že jim systém jejich vnitřních hodnot neodpouští svévolné násilí vůči jiným vnímajícím bytostem, takže když konzumujeme produkty vzniklé z jejich těl, konáme proti našim niterným hodnotám.

Karnismus je zakořeněný převládající systém; v dobrém i zlém, všichni se podílíme na tom­to systému. Naší volbou není zda se podílíme, ale jak se podílíme. Pokud si karnismus uvědomíme, můžeme být aktivními účastníky a účastnicemi spíše než pasivními přihlížejícími; informovanými spotřebiteli a sebevědomými občany. Pokud se dobereme uvědomění, můžeme volit to, co je v nej­lepším zájmu nás, mimo­‑lidských zvířat a naší planety a k tomu navíc žít autentičtější a svobodnější životy.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s