Mami, co je to vláda?

Slunce zapadalo za obzor, ale řídká marťanská atmosféra byla pořád zalita namodralou září. Rodina Lakatošů zrovna dovečeřela a přes tlustá skla svého domova pozorovala západ slunce. Eržika seděla na gauči, tulila se k mamince a přemýšlela. Ráno jim totiž místní vzdělávací kolektiv pustil starý film o válce na Zemi. Pro Eržiku to byl svět plný problémů, jimž nerozuměla. Eržika se otočila k mamince a zeptala: „Mami, co je to vláda?“

„Něco, co jsme nechali na Zemi,“ odpověděla maminka. „Proč se ptáš?“

„Dneska jsem viděla film o válce na Zemi a ten zmiňoval slovo ‚vláda‘. Nikdy jsem to slovo neslyšela a nevím, co znamená,“ řekla Eržika.

„No, Eržiko,“ odpověděla nejistě maminka, „já jsem pod žádnou vládou nikdy nežila takže to, co o ní vím, asi nebude přesné, ale řeknu ti, co mi o ní pověděl můj tatínek.“

Maminka chvíli dumala, jakoby nevěděla, kde začít. „Před dávnými časy na Zemi, ještě než byla zničena ve velké válce, lidé nežili tak svobodně jako žijeme my na Marsu. Většina lidí věřila, že člověk je od přírody špatný a že by měl být kontrolován jinými lidmi.“

„To je ale hloupost,“ řekla Eržika. „Lidé nejsou od narození ani dobří ani zlí. Spíš se rodí bez jakýchkoliv názorů a postupem času se učí etickému přístupu k ostatním lidem i světu. A i kdyby byli lidé od přírody zlí, jak je možné, že někteří jsou lepší než ostatní a můžou ty špatné kontrolovat?“

„Já vím, já vím,“ řekla maminka, „nám se to zdá jasné, ale tenkrát to tak viděl málokdo. Neuvědomovali si, že tím, že na lidi uvalí kontrolu, jim zabrání v tom, aby se stali zodpovědnými. Bez vlastní zodpovědnosti, je nemožné žít etický život. A vzhledem k tomu, že neměli možnost žít eticky není divu, že se nám pozemšťané zdají zlí.“

„Protože nad věcmi nepřemýšleli do hloubky, zabraňovali násilí a nespravedlnostem tím, že používali násilí a nespravedlnost. Než aby lidem dali právo si vybrat mezi konáním dobra a pácháním zla, vytvořili mechanismy, které pomocí vybraných jedinců vynucovaly umělou formu spravedlnosti. Tato vybraná skupina lidí tíhla k tomu, že svévolně zneužívala mechanismus ‚spravedlnosti‘ ke svým vlastním cílům. Protože tato malá skupina měla tak velkou moc, mohla si vybírat oblíbence, kteří se slunili v její přízni. Došlo to až k tomu, že vláda začala existovat pro vládnutí samotné; pro vládnutí, které jí umožňovalo obyčejné lidi ždímat čím dál více.“

„Ti, kteří byli u moci, měli v rukou nástroje, které jim zajišťovaly, že mohli nasměrovat aktivitu celé společnosti směrem, který si vytyčili. Mocní také zjistili, že můžou manipulovat s celospolečenským vnímáním reality. V přirozeném a spravedlivém světě jsou to síly Přírody, které zajišťují vnímání reality pomocí smyslů. Ve světě bez manipulace, jako třeba tady na Marsu, se ostatní můžou nespravedlivému člověku vyhýbat, odepřít mu některé zdroje a uplatnit na něm nenásilně spravedlnost tak, jak každý jednotlivý člověk uzná za vhodné. Když existuje vláda, taková individuální rozhodnutí jsou omezována a vláda sama rozhoduje, co je spravedlivé a co není, komu zdroje společnosti přidělí a komu ne. Když existuje vláda, je to ona, kdo rozhoduje o tom, kteří nespravedliví budou potrestáni a kteří nikoliv. Ve společnosti, kde někdo nad někým vládne, jsou mocní náchylní k tomu, aby jednali v zájmu vlastním, ne v zájmu spravedlnosti. Proto když existuje vláda, není nic jako objektivní spravedlnost, pouze něco, co se za ní vydává, ve skutečnosti je ale jenom vyjádřením tužeb vládnoucí skupiny.“

Maminka pokračovala: „Když je moc koncentrovaná v rukou tak malé skupinky, lidé se stávají pouhými loutkami v rukou vlád soupeřících o zdroje…“

„Cože?“ vyhrkla Eržika. „Chceš říct, že na Zemi bylo více vlád?“

„Ano,“ odpověděla maminka. „Někteří lidé si prostě myslí, že špatných věcí není nikdy dost,“ rozesmála se.

„Jak jsem už říkala, vlády spolu soupeřily o zdroje. Vlády se mohly obohatit o suroviny a lidskou práci tím, že je ukradly jiným vládám. Jiné vlády se jich samozřejmě jen tak nevzdaly a to vedlo ke konfliktům. Tyto konflikty měly často formu válek a obyčejní lidé byli do nich posíláni, aby za ‚svou‘ vládu bojovali.“

Eržika maminku přerušila. „Chceš říct, že nejenom že vláda svým vlastním lidem ukradla zdroje, ale že je ještě posílala do války? Tyhle konflikty byly zamýšleny tak, aby ukradly zdroje jiných vlád – zdroje, které byly předtím oněmi vládami zcizeny svým obyvatelům? Chceš říct, že lidé, kteří byli okradeni ‚svou‘ vládou, byli posláni okrást jiné lidi, kteří byli také ‚svou‘ vládou už jednou okradeni?“

„Vím Eržiko, může se to zdát nelogické…“ řekla maminka. „Jak jedna vláda dobývala druhou, počet nezávislých vlád se zmenšoval, až byla na Zemi jenom jedna vláda, která řídila hrstku lokálních loutkových vlád. Protože se tato celosvětová vláda nemusela nikomu zodpovídat, své občany čím dál víc utlačovala. Po čase se objevila rebelie a vypukla velká válka, ve které se globální vláda rozhodla zničit Zemi jen proto, aby jí nevládl někdo jiný. Než ale pozemská apokalypsa vypukla, mnoho lidí stihlo odejít na Mars, svět, kde žádná vláda nebyla. A naši předci se naštěstí rozhodli, že by ani do budoucna být neměla.“

„Jsem moc ráda, že se tak rozhodli,“ řekla Eržika.

„To já taky, miláčku,“ řekla maminka.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s