Bezpečnostní kultura

Prvním krokem k připuštění existence bezpečnostních rizik při aktivismu je práce směřovaná k vytvoření bezpečnostní kultury. V textu níže přinášíme informace, které by měly pomoct při konání bezpečnostních workshopů a při při vzdělávání aktivistů a aktivistek, se kterými spolupracujete.

Jak se hnutí využívající přímou akci stávají efektivnější, obtěžování ze strany vlády roste. Abychom minimalizovali účinky vládního zastrašování, je žádoucí uvnitř našich hnutí ustanovit „bezpečnostní kulturu“. Porušování bezpečnostní kultury je nežádoucí, protože zvyšuje obtěžování ze strany vlády, ohrožuje svobodu ostatních aktivistů a aktivistek a nabourává důvěru uvnitř hnutí.

Aktivismus a státní represe

Není to tak dávno, co se diskuze o bezpečností kultuře nezdály naprosté většině aktivistů a aktivistek relevantní. Předpokládalo se, že dokud „neporušujete zákony“, společenské svobody států Severní Ameriky a Evropy dovolují vyjadřování nesouhlasu, aniž by byly zvýšeny represe. Dnes už ale víme, že se toho na poli organizování se mnoho změnilo k horšímu.

Nové legislativy v podobě zákonů jako Patriot Act v USA a Zákon C-36 v Kanadě, které byly veřejnosti předloženy jako nutnost pro boj s terorismem ve světě po 11. září, jsou dnes státy využívány pro zatočení s nesouhlasnými hlasy uvnitř států samotných.

Dá se očekávat, že ty aktivistky, které bojují za proměnu současného světa se setkají s odporem ze strany těch, které danou změnu odmítají. Jedna se ani nemusí účastnit mimo-zákonných aktivit, aby na sebe zaměřila pozornost bezpečnostních složek státu (ať už na místní nebo celostátní úrovni). Bezpečnostní kultura už nesmí být považována za výlučnou doménu těch, které by mohly porušit nespravedlivé zákony, ale za něco, co je součástí sebeobranných nástrojů komunity.

Následující vodítka jsou vymyšlena tak, aby vylepšila vaši osobní bezpečnost i celkovou efektivitu vašeho hnutí. Tím, že adoptujete bezpečnostní kulturu, můžete omezit ši rovnou neutralizovat operace kontrarozvědky, jenž jsou zamýšlené, aby rozvrátily naše politické organizace, mainstreamové i ty v utajení.

Rozšířená definice bezpečnostní kultury

Vytváření zabezpečených komunit má hlubší smysl než jen být vzdělána o státu a jeho bezpečnostních silách. Vzato od základů, znamená to vytvořit funkční dynamiku respektu, znalostí a inkluze, která bude prostupovat celou naší činností. Tvoření silných komunit, které konají v solidaritě jedna s druhou je tou nejlepší ochranou proti infiltraci, rozvratu a ostatním formám represe.

A co že to je ta bezpečnostní kultura? Je to kultura, kde lidé znají svá práva a co je ještě důležitější, hájí je ve všech situacích. Ty z vás které patří k bezpečnostní kultuře také vědí, jaké chování bezpečnost kompromituje a rychle řeší situace s lidmi, kteří se chovají riskantně nebo vykazují utlačitelské manýry. Když komunita jako celek přijme povědomí o bezpečnosti za své a demonstruje, že chování, která narušují bezpečnost, jsou nepřijatelná, stává se bezpečnostní kulturou.

Bezpečnostní kultura vyžaduje potírání útlaku

Bezpečnostní kultura je více než jenom zaměřování se na specifická chování jednotlivců jako je třeba vychloubání, šíření klepů nebo lhaní. Je to také o tom, jak se hnutí jako celek chová a jaké praktiky používá, aby se zajistilo, že jeho utlačitelské praktiky nepomáhají výzvědným službám v postupu nim.

Sexismus v pozadí některých skupin měl za příčinu, že když ženy měly pochybnosti o bezpečnosti, nebyly brány vážně, a nebo na druhou stranu nebyly podezřívané z informátorství jednoduše proto, že byly ženy. Povrchní přístup socialistických organizací, který vedl k nabírání nových členů na základě toho, jak zapadali do myšleného „ideálu“ člověka z pracující třídy, vedlo k tomu, že se později provalilo, že daný pracuje pro britské Ministerstvo vnitřních záležitostí.

Rasismus, sexismus a homofóbie v hnutí šíří rozkoly a vytváří slabiny, které jsou snadno vuyžitelné k manipulování ze strany zpravodajských zlužeb. Tím, že vyčleněníme diskriminované lidí ze skupiny je činíme mnohem otevřenější k přeměně na infiltrátorku či infiltrátora.

Je zjevné, že naše hnutí mají ještě mnoho práce před sebou, než uspokojivě zareagují na útlak – ale to, co je důležité teď a tady, je přiznání, že utlačitelské chování vede ke slabé bezpečnosti.

(Ne)bezpečné praktiky

Mnoho aktivistek a aktivistů spolu rádo mluví a nemají problém strávit hodiny diskuzemi o teorii, taktice a strategii. I když je to neodmyslitelnou součástí vytváření analýz i samotného konání , v některých případech to může nás i jiné ohrozit.

O čem nemluvit

Jsou některé věci, které se k diskutování nehodí. Mimo jiné:

  • Účast tebe nebo někoho jiného na ilegální skupině.
  • Touha někoho jiného se do takové skupiny zapojit.
  • Ptát se někoho na příslušenství k takové skupině.
  • Účast tebe nebo někoho jiného na akci, která byla ilegální.
  • Něčí schvalování takové aktivity.
  • Plány budoucích akcí tebe nebo někoho jiného.

Nepochybně je špatný nápad mluvit o účasti (minulé, současné nebo budoucí) jedince na ilegální aktivitě nebo na aktivitách, které by mohly zapříčinit zájem státních složek (jako třeba schvalování některých skupin nebo taktik). Toto jsou nepřijatelné náměty hovoru, ať už to jsou zvěsti, spekulace nebo osobní zkušenosti.

Vezměte prosím v potaz, že tím nechceme říct, že je chybné obecně mluvit o přímých akcích – jen se ujistěte, že nespojujete jednotlivé aktivistky s jednotlivými akcemi nebo skupinami. Je naprosto legální, bezpečné a žádoucí, aby se lidé vyslovovali na podporu všech druhů odporu (nicméně, pokud se účastníš ilegálních aktivit, je pro tebe pravděpodobně nejbezpečnější, abys otevřeně neobhajovala porušování zákonů, protože i toto samotné může vzbudit zájem státu o tvou osobu).

Tři výjimky

Jsou jenom tři chvíle, kdy je přípustné mluvit o specifických akcích, které mohly být protizákonné a kdy je je možné mluvit o účasti (nebo úmyslu) sebe nebo někoho jiného na spáchání ilegálního činu.

První situací by bylo, kdybys se svou malou skupinou („buňkou“, „afinitní skupinou“) plánovala akci. Tyto diskuze by se nikdy neměly konat přes Internet (e-mail, chat), telefon, poštu nebo v aktivistčině domě či autě, protože tato místa a způsoby komunikace jsou často monitorována. Jediní lidé, kteří by měli tuto diskuzi slyšet, by měli být ti, kteří se budou akce aktivně účastnit. Kdokoliv, kdo se akce neúčastní, to vědět nepotřebuje, a proto by to ani neměl vědět.

Druhá výjimka přichází v platnost, když je aktivistka zatčena a postavena před soud. Pokud je uznána vinnou, tato aktivistka může svobodně mluvit o akcích, za které byla odsouzena. Přesto nesmí nikdy podat informaci, která by represivním orgánům pomohla zjistit, kdo další se na ilegálních aktivitách podílel.

Třetí výjimka je pro anonymní dopisy a interview s médii. Učinit se to musí opatrně a bez snížení bezpečnosti.

Shrnutí o bezpečnosti

Pokud se účastníte aktivity, která je považovaná za ilegální, dovolte jenom několika vybraným vědět o vaší aktivitě. Těch několik lidí by se mělo skládat jenom z aktivistek a aktivistů, které a kteří spolupracují na činu A Z NIKOHO DALŠÍHO!

Důvod pro tato bezpečnostní opatření je zjevný: pokud o tom lidé nic nevědí, nic o tom neřeknou. Když aktivistka, které nehrozí stejně závažné důsledky, ví, kdo spáchal ilegální přímou akci, je mnohem pravděpodobnější, že promluví, když bude represivními orgány trápena a zastrašována, protože nebude tou, kdo půjde do vězení. Dokonce i důvěryhodní lidé můžou být represivními orgány napáleni a odkryjí zničující (a usvědčující) informace. Bezpečnější pro členky a členy buňky bude, když si svou účast na skupině nechají pro sebe. Čím méně lidí je se skutečnostmi obeznámeno, tím méně důkazů se v konečném důsledku objeví.

Nebezpečné chování

Ve snaze udělat dojem na ostatní, se aktivistky někdy chovají bez zřetele na bezpečnost. Někteří lidé to dělají opakovaně – jsou navyklí šířit klepy a chvástat se. Pro téměř všechna tato jednání platí, že kořenem problému je touha být přijímán/a. Lidé, kteří bývají největším bezpečnostním rizikem, jsou často ti, kteří mají nízkou sebeúctu a velice touží po uznání od svých kolegyň a kolegů.

Dále následují chování, která narušují bezpečnost:

  • Lhaní: Aby zapůsobily na ostatní, lhářky tvrdí, že vykonaly ilegální akce. Tyto lži nejenom, že ohrožují její bezpečnost – protože fízlové nepochopí to, co bylo řečeno, jako lež – ale také překáží solidaritě a důvěře.
  • Klepy a fámy: Někteří lidé si myslí, že získají přátele tím, že budou pohybovat u zdrojů tajných informací; tyto drbny budou říkat ostatním, kdo kde jakou akci udělal a pokud neví, kdo to udělal, tak budou aspoň hádat a šířit fámy o tom, kdo že to údajně udělal. Tento druh řečí je velice škodlivý. Lidé si musí pamatovat, že fámy jsou často všechno, co stačí k započetí vyšetřování nebo dokonce i k vznesení obvinění.
  • Chvástání: Někteří lidé, kteří se účastní ilegálních přímých akcí, se můžou nechat svést a chvástat se tím svým přátelům. To nejenom ohrožuje chvástalovu bezpečnost, ale také bezpečnost ostatních lidí, kteří se na akci podíleli (protože už můžou být podezříváni ze spolupráce). Stejně tak lidé, kterým to bylo řečeno, můžou být obviněni ze spolupachatelství.
  • Nepřímé chvástání: Nepřímí chvástalové jsou lidé, kteří dělají velkou věc z toho, že chtějí zůstat v anonymitě, vystříhat se účasti protestech a zůstat v „ilegalitě“. Možná nepřijdou s tím, že dělají ilegální přímé akce, ale dávají si záležet, aby každý v doslechu věděl, že do něčeho kutí. Nejsou o nic lepší než chvástalové, ale snaží se být sofistikovanější a předstírají, že si zakládají na bezpečnosti. Nicméně, pokud by jim na bezpečnosti opravdu záleželo, prostě by si vymysleli dobrou výmluvu, proč nejsou příliš aktivní, nebo proč nemůžou jít na protest. Utajování citlivých informací dokonce i před důvěryhodnou soudružkou je mnohem lepší, než ohrožování práce v ilegalitě.

Sebevzděláním k osvobození

Pomocí výše zmíněného by mělo být snazší si všimnout těch aktivistek a aktivistů, které a kteří ohrožují bezpečnost vašeho hnutí. Co bychom měli udělat s lidmi, kteří tato chování vykazují? Budeme se jim vyhýbat, nebo je vyloučíme z našich skupin a projektů? Vlastně ani jedno, alespoň ne za první porušení bezpečnosti.

Nešťastnou pravdou je, že v hnutí jsou lidé, kteří bezpečnost ignorují a stejně tak lidé, kteří vyrostli ve „scéně“, která si zakládá na chvástání a šíření klepů. Takoví lidé nemusí být nutně špatní, ale znamená to, že se musí informovat a poučit o osobní i skupinové bezpečnosti. Dokonce i zkušené aktivistky můžou chybovat, když je v jejich skupině obecně nedostatek obezřetnosti. A to je právě ta událost při které vy, které právě čtete tento text, můžete pomoci. Vždy musíme konat a informovat lidi, jejichž chování porušuje bezpečnost. Pokud někdo, koho znáte, se vychloubá, že udělal nějakou akci nebo šíří klepy porušující bezpečnost, je vaší zodpovědností mu nebo jí vysvětli, proč takový druh řečí porušuje bezpečnost a je celkově nevhodný.

Měla bys usilovat o to, abys tyto znalosti předala způsobem, který zajistí, že to jedinec pochopí a změní své chování. Mělo by se tak stát bez toho, aby byla uražena její hrdost. Ukaž svůj upřímný zájem na tom pomoci jí stát se efektivnější aktivistkou. Buď pokorná a vyhni se mluvení z pozice „jsem chytřejší než rádio“. Taková póza by totiž mohla zapříčinit, že se daná aktivistka začne automatický bránit, nevyslechne tě a nevezme si tu radu k srdci. Smyslem není ukázat, jak vážně bereš bezpečnost, ale vyhnout se problémům s chováním jiných lidí, kteří bezpečnost na zřetel neberou.

V soukromí jí sděl své výhrady a jak na bezpečnost nazíráš ty a ujisti se, že nemá pocit, že je veřejně zostuzena. Promluv s ní co nejdříve po incidentu, zvýšíš tím účinnost.

Pokud se každá z nás bude chovat zodpovědně při diskutování citlivých informací s lidmi, kteří se snadno „prokecnou“, můžeme tím dramaticky zvýšit bezpečnost našich skupin a s tím spojených aktivit. Až si lidé konečně připustí, že lhaní, šíření klepů a chvástání poškozuje jak je tak i ostatní, tato chování brzy vymizí. To, že chceme vytvořit kulturu, kde je na porušování bezpečnosti poukazováno a je od něho odrazováno, všechny ryzí aktivistky pochopí.

Jak na chronické bezpečnostní problémy

Tak co tedy dělat s aktivistkami, které opakovaně nerespektují bezpečnostní opatření i po tom, co o tom byly několikrát informovány? Naneštěstí pro ně tou nejlepší věcí, co se dá udělat, je zatnout jim tipec. Otevřeně ten problém prodiskutujte a požádejte je, aby se už neúčastnily vašich schůzí a odešly z vašich prostor a organizací. Vzhledem k tomu, že státní výdaje na zajištění veřejného pořádku jsou na vzestupu a soudy rozdávají dlouhé tresty za politické „zločiny“, riziko je příliš velké na to, abychom dovolili chronickým provinilkyním pohybovat se v našem okolí.

Tím, že přijmeme bezpečnostní kulturu za svou, získáme efektivní obranný prostředek proti informátorkám a agentkám, které se snaží infiltrovat naše skupiny. Představ si informátorku, která pokaždé, co se aktivistky zeptá na její spojení s nějakým činem, dostane odpověď, že je proti bezpečnostní kultuře se na toto ptát. Muselo by to pro ní být neskutečně skličující a až by ostatní aktivistky zjistily, že daná pokračuje v porušování bezpečnostních opatření i poté, co byla varována, byl by zde základ pro to, aby byla od hnutí izolována. Není nadto mít o jednu informátorku méně!

Osvojte si bezpečnostní kulturu ještě dnes! Aktivistky jsou nedočkavé a síly odporu jsou na vzestupu. Někteří lidé si osvojují radikální konfrontační taktiky. Čím více se organizujeme a čím jsme efektivnější, tím více policejní síly eskalují své akce proti nám. Proto aby hnutí používající přímou akci mohla pokračovat v práci musíme se vážně zabývat svou bezpečností. Dobrá bezpečnost by měla být jednou z našich silných stránek.

Překlad článku Security culture (kráceno).

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s