Policejní stát už zítra u vás v obýváku

Přemýšleli jste někdy jaké by bylo žít v policejním státě? Kde by ozbrojené sbory měly nad vámi kontrolu kdykoliv se jim zlíbí? Vaše ústavní práva by byla jenom na papíře a policie vás kontrolovala z nezákonných důvodů, tvrdila by bez důkazů, že jste spáchali přestupek, na demonstracích by se podepisovaly „prezenční listiny“? A co když na takovém místě už žijete? Co když se to už všechno děje, jen nejste zaškatulkováni ve správné marginalizované skupině, a proto se vás výše zmíněné dosud netýkalo osobně?

Stát, jehož nízká legitimita podle posledních průzkumů může směle konkurovat Systému předchozímu, se rozhodl, že okoření život všem nesystémovým živlům. Účastníci shromáždění jsou z vylhaných důvodů legitimování a nabádáni k ukončení akce. Stačí, když se lokální kapitalista vydělávající na utrpení zvířat rozhodne, že mu akce konaná u jeho nablýskané výlohy, a co víc, proti němu samotnému, nevoní, zavolá policii, aby účastníky pacifikovala a ta mu ochotně pomůže.

Pohyboval jsem se dopoledne v sobotu 13. února v centru Brna, abych sehnal několik propriet na nadcházející víkend. Těsně předtím, než jsem zalezl do pasáže, kde byl cíl mého snažení, potkal jsem skupinu tří lidí nesoucí „tabuli“ s fotografiemi zvířat mučených na kožešinových farmách. Jednoho a jednu z aktivistů jsem poznal, vídávám je na různých anarchistických a lidskoprávních sešlostech. Prohodili jsme pár slov a dozvěděl se, kde s tím budou stát a přislíbil, že se případně zastavím.

Poté, co jsem sehnal, co jsem potřeboval jsem zamířil na místní centrální náměstí – Náměstí Svobody, jak ironické v kontextu toho, co se událo posléze. Na místě byla několik metrů od výlohy obchodu, který mi přišel letmým pohledem jako zlatnictví, postavena tabule s výstavou fotografií. Dostal jsem letáček a šel si prohlížet výstavu. Po chvíli vyskočila z obchodu paní s ironickým úsměvem: „Tak jsem na vás zase zavolala policii. Už jedou! Tak co, utečete?“, spokojena sama se sebou, že někomu zatopila. „Proč bychom utíkali? Máme to tady nahlášené…“, odpověděl organizátor. Do několika minut přijela hlídka. Na to, že se toho shromáždění v té chvíli účastnili jenom čtyři lidé, docela slušný „výsadek“.

Nejstarší ze čtveřice policistů, zamířil přímo k prodavačce, která nás nahlásila. Velice přátelsky se přivítali, s úsměvem si podali ruce a zapadli do tepla krámku. V závěsu za velitelem zásahu přicházela policistka dva policisté. Jeden z nich už dálky pronáší: „A, dobrý den, takže prosím nachystejte si občanské průkazy…“ Ha, ha, pomyslel jsem si, to je dneska nějaký nový způsob oznámení perlustrace? K prokázání totožnosti není nutný občanský průkaz, záleží na vážnosti důvodu perlustrace, takže se teoreticky můžete prokázat šalinkartou. Nikdo z nás nereagoval, tohle jsme s těží mohli považovat za výzvu k legitimaci. Policista začal být nejistý: „No…?“ „Copak tohle je perlustrace?“, ptám se schválně hloupě. „No, ano, občanský průkaz, prosím.“ – „Jaký je důvod perlustrace?“ – „Víte“, začal, „bylo nám oznámeno na tísňovou linku, že se tady koná nějaké shromáždění a my tady jdeme zjisti, kdo se ho účastní.“ – „Cože?“, oponuji, „To přece není žádný ze zákonných důvodů.“ Policista mlčí, své „znalosti“ zákona o policii ČR vyčerpal. To, co se stalo praxí na neonacistických shromážděních a posléze antifašistických protiakcích, se v tu chvíli stalo realitou na akcích proti krutosti na zvířatech.

Kousek bokem se policistka snaží vymámit občanky z dvojice slečen, které před chvílí rozdávaly letáčky. Jedna čeká, co se bude dít, druhá se brání, že chce slyšet, proč by měla někomu ukazovat občanku. Na to se dozvídá, že je „legitimována ze zákonného důvodu„. A to je jako co zase, pomyslel jsem si, ten kouzelný „zákonný důvod“? Policisté naprosto evidentně neznali základní výmluvu číslo jedna pro perlustraci kohokoliv, tedy sdělit, že osoba „odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby“. Z mého pohledu se zdálo, že konflikt bude eskalovat, na čemž jsme zájem neměli, do té doby, než nám sdělí onen důvod a my budeme „povinni výzvě vyhovět“, jsme neměli v úmyslu se komukoliv „prokazovat“. Někdo to už nevydržel a řekl, nebo řekla: „Musíte mít zákonný důvod třeba, že odpovídáme popisu -“ – „Ano!“, na to policista, snad si konečně vzpomněl, že mu na nějakém kurzu o něčem takovém i říkali. Voilà, „zákonný důvod“ spatřil světlo světa.

Pořadatelé si začali opisovat čísla na odznacích policistů a kontrolovat jejich služební průkazky, na což policistka nevrle tvrdila, že to že je policistka už „přece jasné z toho, že má policejní uniformu“. To je mi blábol, pomyslel jsem si, mohla být klidně v civilu, pronést „Policie“, a zasáhnout, důležité je mít služební odznak a průkaz.

Po perlustraci se policisté o jednom každém z nás dozvěděli, že nejsme hledaná nebo pohřešovaná osoba, prostě se čtyřikrát spletli, chápete, to se stává. V mém případě už docela běžně. Po chvíli vylezl velitel zásahu z krámku a lamentoval, že jsme odmítli výzvu k legitimaci. To jsme konfrontovali tím, že jsme to s těží mohli odmítnout, když už jsme dávno zapsaní, jen zasahujícím policistům a policistce trvalo, než přišli na zákonný důvod. Asi po půl hodině od začátku spektáklu, už policie žádnou agendu naším směrem neměla a my už jenom čekali až přestanou okounět, přišla další slečna, která rozdávala letáčky v jiné části náměstí a hned byla policistkou požádána o prokázání totožnosti. Když se i ona bránila poukazem na právní základ tohoto požadavku, dozvěděla se, že se „na tom to místě udál přestupek a ona je z něho podezřelá„, což je katastrofální neznalost významu toho pojmu a zároveň šokující drzost, když ona se na tom místě celou dobu nezdržovala, jen byla považována za součást naší „skupinky“ – proto hodna perzekuce. Zajímalo by mě, jestli je to běžný služební postup, považovat někoho bránícího se bezdůvodnému zjišťování své totožnosti za podezřelého.

Vzhledem k tom, jak byl šéf zásahu až přátelsky přijat v krámku, který jsem později identifikoval jako obchod s kožešinami a k tomu, že policisté po „zásahu“ deset minut seděli v autě a z mého pohledu, jakkoliv to zní směšně, výhružně čekali, stejně tak z četných jejich narážek, abychom to raději ukončili, šli jinam, mi došlo, že jejich úkolem bylo především tento poklidný protest proti vykořisťování zvířat ukončit, či vytlačit od obchodu s kožešinami pro boháče, kde bychom tak nepřekáželi byznysu. Zajímavé vidět propojení kapitálu (místní pobočka rakouské firmy) a policie v malém brněnském měřítku. Názorně to ukazuje, že pro establishment, který ideově úkoluje policii, jsou důležití pouze podnikatelé a konzumenti jejich produktů, rozhodně ne občané (či v širším pohledu lid) uplatňující své právo na protest.

A že se vás to netýká? Možná zatím ne, stačí nebýt součástí tzv. „nepřizpůsobivé“ vrstvy lidí, váš problém do budoucna ale je, že počet takových „skupin“ roste a časem v nějaké budete. Musíte být. Už nestačí jen nebýt sockou, cizincem, důchodcem, gayem, nezaměstnanou, bezdomovcem, „komunistou“, odborářem, Romkou. Takže naschle při vaší perlustraci…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s